Aktuálně 

Kateřina Hůlková -  Horalka / 2. 10. 2020 - 8. 11. 2020 

Narodila se 28. října 1986 v Broumově. Vystudovala obor Propagační výtvarnictví na SPŠG Hellichova v Praze a anglickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako OSVČ se věnuje grafickému a webovému designu, propagaci a krejčovině. Ve volném čase maluje olejem a momentálně pracuje také na projektech, ve kterém kloubí vlastní malbu i počítačovou grafiku s designem oděvů a oděvních doplňků. Byla krátce členkou Spolku podkrkonošských výtvarníků Trutnov. Má za sebou několik výstav v Trutnově, Praze a Josefově. Pracuje a tvoří v Trutnově, kde s manželem a synem také žije.
“Soubor maleb a kreseb, které jsem nakonec sjednotila pod název “Horalka,” vznikal spontánně v posledních dvou letech, kdy se právě hory staly důležitou součástí mého života. Jejich objevování a pokořování (spolu s pokořováním mých vnitřních obav coby “městské holky”) mě nabíjí energií stejně jako následné přenesení původního dojmu na plátno. Vždy mi jde o zaznamenání daného pocitu a momentu. Jsou to například divoké mraky ženoucí se přes rozeklané skalní hřebeny, zachycené doslova chvíli před osudnou bleskovou tatranskou bouřkou v srpnu 2019. Je to ale i snaha vystihnout subjetivní zpamalení času, jaké člověk zažije pro změnu během jasného východu Slunce na hřebenech Krkonoš. Jde o prostředí s obrovskou vizuální přitažlivostí, kde je člověk právem pouze na návštěvě, které nám nepatří a které nás umí velice rychle potrestat za přílišnou drzost a nedostatek respektu.”

Lenka Bláhová -  Maličkosti všedních dní/ 21. 8. 2020 - 27. 9. 2020 

Autorka se o sobě nechce moc rozepisovat. Ti, kdož ji znají, ti vědí. A ostatní nechť si obrázek o její osobě vytvoří třeba právě skrze fotografie na této výstavě. K focení ji dovedl omyl - osud, něco zhůry... Ale vděčí za to právě ji - Renatě Urbanové. To ona ji do rukou vložila fotoaparát. A pak, ve spojení se svou samotou, začala zachycovat to, co vnímalo její srdce skrze oči a objektiv.
„Nebudu profesionálem, navždy jen lajkem, jež vůbec nemá zdání o technických záležitostech spojených s focením. Fotím jen a pouze tak, jak to cítím. Není co víc dodat. Vím jen,že každá fotografie, byť jen jedna jediná, má svého kupce, obdivovatele, příznivce....A právě proto to takhle mám ráda. Štěstí máme jen a pouze ve svých dlaních a jen a pouze na nás závisí, jak o něj pečujeme.“ dodává autorka.

Petr Scheuer -  Příběhy, písně a balady……beze slov/ 10. 7. 2020 - 16. 8. 2020 

Vystudoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou (1982-86) v Dobrušce a po letech Filosofii a společenské vědy na UHK, (2009-11) - titul Bc. V letech 1984 – 2004 pobýval v Trutnově, ke se zřejmě nejvíce proslavil pohlednicí s panem Bouškou, která se jmenovala „Krakonoš a jeho zahrádka po 40 letech komunismu“. Z Trutnova se přestěhoval do Libřic u Hradce Králové, kde žije a tvoří doteď.. Ze dvou manželství má čtyři vlastní a čtyři osvojené děti, se dvěma nejmladšími a manželkou vede společnou domácnost. Je v částečném invalidním důchodu a dělá tomu odpovídající práce - většinou a nejraději v noci, aby mohl se synem jezdit na jeho hokejové tréninky. Kromě výroby triček s potiskem a květinových truhlíků z opuky, napsal několik scénářů, z nichž podle jednoho v České televizi natočili film Pátek čtrnáctého, když původně byl zaslán do soutěže O Dýmku Sherlocka Holmese, kde sice nevyhrál, ale zaujal - a stále se tak jednou za dva roky v televizi vysílá. Napsal i několik dětských knížek, jako Řekni mi pohádku, Fotbal, to je divná hra, nebo Klaun Kostička, které jsou k dispozici pouze v elektronické podobě. Třetím rokem dělá fotky a letos je začal doprovázet psanými texty - a říká tomu časopis.
„Nelíbí se mi různé umělecké mazaniny, protože jim nerozumím. Ale vzpomínám si na obraz, kde byl pouze šikmý zelený pruh na bílé ploše – a mě to dostalo! Možná tam byla ještě nějaká čára navíc, nevím, nejsem si jistý, je to už víc než dvacet let, co jsem to viděl, ale cítil jsem, že to na mě působí. Nemám za nejdůležitější dokonalou ostrost ani jasnost a čistotu barev. Ani za důležité. A možná bych řekl, že to dokonce překáží, chceme-li v člověku zasáhnout cosi vnitřního, skrytého a nevědomého, co náš zpyšnělý rozum přehlíží. Rozum ano, rozum má rád všechno ostré, jasné a přesné – ale svět takový není. Ani život takový není, ani my takoví nejsme. Uvnitř. Tam, kam bych se rád obracel a co bych chtěl svými obrazy oslovit, probudit, vyprovokovat a nebo jen poškádlit. Rád bych dělal obrazy, na které se člověk může dívat stokrát znovu a pokaždé jinak, pokaždé nově. Nic přesného ani dokonalého – ale přesto, nebo právě proto s tím mohou přijít ty nejlepší, nejzajímavější a nejnovější věci. Myšlenky. Obrazy. Představy. Plány... Jsem teprve na začátku, ač můj věk říká cosi o zenitu za zády. Fotím sice už spoustu let, ale opravdu jsem začal teprve loni, když jsem dostal k padesátinám aparát, kterým se dá fotit slušně. Tak se snažím.“

Klára je dcera fotografa a faráře, zakladatele Diakonie v Úpici ing. Ondřeje Šika. Studovala na Soukromé mistrovské škole uměleckého designu v Praze, v ateliéru akademického sochaře prof. Jiřího Kryštůfka - obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu. Na toto studium jí připravoval akademický sochař Petr Novák z Jaroměře. Mezi její pedagogy patřila i akademická sochařka Jana Štěpánková. Každé prázdniny ráda trávila ve svérázném keramickém ateliéru Egona Ivana Wernera v Novém Drahově na Chebsku. Následně studovala na VŠ v Praze, studium však ukončila po 3 měsících a raději žila „nezávisle“ další 2 roky v Kulturně sociálním centru Milada (známý pražský squat), kde se aktivně podílela na jeho kulturním dění. Zároveň pracovala jako street workerka v organizaci HOST o.s. Po narození první dcery se vrátila zpět do Podkrkonoší. Přijala původní znění rodného jména Schück (po dědečkovi – německém antifašistovi působícím v českém odboji, zastřeleném na konci války).V současnosti bydlí se svými čtyřmi dětmi a partnerem v Markoušovicích v Jestřebích horách, kde se podílí na občanské aktivitě ,,Náves,, a má zde svůj atelier, v němž se zabývá výrobou umělecké i užitkové keramiky, plastik a dalších věcí. Vede dva kroužky při blízkých základních školách, je také vedoucí keramické dílny s mentálně postiženými klienty v Trutnově, v Barevných Domcích Hajnice.
,,Ve své tvorbě vycházím z podnětů každodenního života, ze střípků tvořících kaleidoskop bytí a světa. Je to i způsob vyrovnání se s tím, co mě potkává a tato výstava je cestou ke mně samotné, po mnoha letech zmatků. Ráda pracuji s různými materiály a střídám výtvarné techniky a sleduji jejich vzájemný dialog “.
Ztráta intimity představuje obrazy a objekty z posledních dvou let její tvorby.

V pořadí třetí trutnovská výstava malíře Ladislava Doležala, známého spíše pod přezdívkou El Doctor. Po velmi úspěšné výstavě maleb, kreseb a objektů „el. Doctor na kolejích“, která proběhla ve vlakové soupravě na trutnovském nádraží v roce 2006 za spolupořádatelství společnosti České dráhy, a. s. a druhé, neméně úspěšné v Galerii Draka, která proběhla od 17. 12. 2014 do 18. 1. 2015, přivítáme nyní tohoto mága restauračních salónů a filozofických dýchánků opět v Galerii Draka. O své tvorbě a životě říká: „Narodil jsem se, žiju a mezi tím mi vyhrožují zabitím. K dnešnímu dni jsem namaloval stovky obrazů a svými úvahami popsal několik obsáhlých deníků“. Vernisáž této výstavy se uskuteční v pátek 6. 3. od 17:00 hodin. Jste srdečně zváni, vstup na výstavu je jako vždy volný.

Jen co se naučila psát, nenechala žádný papír čistý. Básničky se střídaly s podivnými kresbami a k tomu později přidala i pokus něco stvořit za pomocí kytary. V pubertě začala se svou sestrou skládat a zkoušet vlastní písničky. Potom nebylo dlouho nic, protože koníčky vystřídala svatba a děti. Až někde po čtyřicítce znovu sáhla po pastelkách a kytaře. A to už bylo o hodně intenzivnější. Našli se přátelé, co měli o její tvorbu zájem a tak skládala, kreslila a psala s mnohem větším zápalem.
Nakonec vydala i své vlastní CD s názvem Henriette a začala pořádat malé koncerty, většinou kombinované s výstavou svých obrazů. Její hudební tvorba se dá dost těžce zaškatulkovat. Snad romantička, snad písničkářka, ale hlavně vznikaly jejími osobními prožitky. Většinu skladeb jí zaranžoval Martin Laul, čímž dostaly mnohem silnější výraz.
Kresby jsou víceméně naivní, jednoduché, ale měly by vyzařovat příjemnou náladu a energii. Naopak hudba je především s tématy k zamyšlení a tak se to hezky doplňuje. Kresby jsou kresleny suchým pastelem, ale i pastelkami a různými kolážemi pestrých materiálů.
„Jsem nadšená amatérka, která sice není perfektní, ale určitě to dělám pro radost samozřejmě jak sebe, tak především Vás, kteří jste ochotní se zastavit při některém z mých obrázků.“ Jindřiška Henriette.

Je nám velkou ctí, že tito životní partneři a umělečtí souputníci přijali již podruhé výzvu vystavovat v Galerii Draka. Vojtěchovy práce v mědi i na papíře budou doprovozeny Bářinými malbami, které zaujmou nejen úchvatnou barevností. Oběma je společná přítomnost podkrkonošského genia loci v tvorbě, či jak upřesňuje Vojtěch – podkrkonošského podzemního fluida. Oba charakterizuje i organizační činnost v pevnosti Josefov, kde s přáteli otevřeli nevšední galerii.

Marta Zechová (*1989) je nadějnou studentkou Akademie výtvarných umění v Praze. Od roku 2014 dosud studuje v ateliéru Kresby, škola Jiřího Petrboka. Během studia absolvovala interní stáž v ateliéru Malba I, škola Roberta Šalandy. Zechová vždy čerpá z prostředí, ve kterých se aktuálně nachází a ke kterým si skrze obrazy hledá vztah – ať už je to zabíjačka na zahradě, přelidněné MHD, pražská tržnice nebo opuštěná krajina. Ve svých obrazech má tendenci tyto běžné situace nebo pro ni významná místa ozvláštňovat. Výchozím momentem je zážitek z prožitého prostoru a jeho zpřítomnění v procesu vlastní tvorby. Jejím vyjadřovacím prostředkem je malba, struktura a citlivě volená barevnost.
Výstava POHLED Z HOR/A v Galerii Draka prezentuje její nejnovější práce, na kterých pracovala převážně na rezidenčním pobytu ve městě Schwandorf v Německu. K vidění jsou zde jak akvarely z plenérových sezení, tak i olejomalby, týkající se tématu zimních hor, fungujících jako krajiny i jako portréty autorčina okolí. Důležitým prvkem v malbách Marty Zechové je sníh. Sněhová pokrývka prostředí proměňuje, zakrývá nepodstatné, propojuje a vzniká tak nové pole pro obrazové scény. V zachycených výjevech opěvuje jak atmosférické přírodní stavy krajin, tak dění, které do ní vnáší lidský element. Jsou to často “běžkaři” či “kuřáci”, kteří oživují strnulou krajinu v pohyblivé formy a také zasazují obrazům určitou situaci. Krajinu pak zobrazuje intuitivně, i když staví na pevných základech odpozorovaných z morfologie přírody a jejích světelných dějů.

Jaroslav Kaválek se narodil v roce 1982 v Trutnově. Vystudoval obor polygrafický tiskař ve Velkém Poříčí. Už od základní školy se věnuje malbě a později i fotografii. Jeho dílo je bez hranic a stále objevuje nové aspekty jeho kreativity, snažící se vytvořit svůj vlastní svět. Fotografii vnímá jako doplňující médium, jako rozšíření jeho umění.
Tato výstava symbolizuje tvorbu průběhu posledních pěti let, kde v obrazech využívá geometrických tvarů, kruhů a ekvivalent rozmazané a rozteklé myšlenky…

Markéta Čechurová se narodila v Trutnově, kde nyní žije a tvoří. Studovala na Střední škole grafické tvorby a polygrafie ve Velkém Poříčí. Obor grafický design ji nabídl široký výběr výtvarného vybití, a tím poskytl nevyhraněné začátečnici prostor seznámit se s různými způsoby výtvarného vyjádření – od malby přes fotografii až ke grafice. Inspiraci čerpá z přírody, která ji je blízká již od útlého věku, kdy kreslila zvířata po stěnách svého dětského pokoje. V současné době převedla své prvotiny v papírové sochy životní velikosti. Zachytila několik fotografických cyklů a v neposlední řadě vytvořila grafickou kolekci sítotisků, kde vyobrazila sama sebe.

Autor o sobě píše: "Narodil jsem se v Praze minulého století, když byla ještě městem pro lidi a ne jenom pro turisty a kšeft. Jako kluk jsem chtěl být malířem, ale nakonec jsem skončil někde úplně jinde. Po vojně jsem putoval po vlastech českých, poznal spoustu lidí, které bych jinak nepotkal. Začal jsem si pohrávat s fotografií a hledal možnost svého vyjádření. (Za to mohou počítače.)
Několikrát byla velká prodleva spojená s likvidací udělaného a pokaždé za čas pokus o návrat do světa fantazie. Několik pokusů o presetaci: Benešov soutěž Textfoto - 1979, Turnov klub - 1980, kd. Radvanice - 1990. Malá výstava v Kafírně - 2017, Galerie Hipofoto - 2018.
Snad se něco povedlo a něco to řekne."

Výstava ve spolupráci se Sdružením nezávislých výtvarníků Čech a Moravy.
Stanislava Šrejberová (narozena 1970)
Techniky: olejomalba, paličkování, akryl, tužka, Od raného dětství se věnuje tvorbě paličkované krajky. Paličkuje z vlny a z jemné příze. Malovat začala před několika lety, kdy zvědavě nakoukla do ateliéru Václava Kořínka. Než se rozkoukala, držela v ruce štětec a od té doby ho drží velmi často. Protože má ráda výzvy, spojila olejomalbu s paličkovanou krajkou. Také vyzkoušela techniky pískové pasty, se kterou vytvořila sérií obrazů mlhovin. Někdy si s chutí nakreslí portrét nebo zátiší.
Nina Urbanová (narozena 1956)
Techniky: tužka, akvarelové pastelky, akryl, olejomalba, dry brush Je amatérskou malířkou, která zdědila výtvarný talent po svém otci. Na svých obrazech nejraději ztvárňuje krajinu, někdy i s nádechem tajemna a fantazie. Realistickým stylem maluje i květiny a zátiší, portréty zvířat a někdy i lidí. Nejvíce ji učarovaly olejové barvy, které ji umožňují hrát si s barevnými odstíny a světlem. Čas věnovala i ilustracím knížek pro děti. Kreslení a malování ji zajímalo už od dětství, ale výrazněji se malbě začala věnovat až v roce 2011. První samostatnou výstavu měla v roce 2015. Ráda svoji tvorbu představuje i na různých festivalech a salonech umění. Nejvíce si váží ocenění na Artfestu v Českých Budějovicích, kde získala 1. místo v malbě.

Narozen 1.7.1944 v Náchodě. Fotografuje od svých 13 let, několik let tvořil také kreslené animované filmy. Absolvoval kurz výtvarné fotografie u profesora Jána Šmoka v Hr.Králové. V letech 1980 až 1999 žil ve švýcarském městě Uster, kde se nadále věnoval fotografování, ale především filmu, měl několik autorských i společných klubových výstav, obesílal filmové a foto soutěže ve Švýcarsku a západní Evropě. Od roku 1999 žije v Náchodě a je členem Fotoklubu náchodských fotografů. Spolupráce 1984 a 1985 JCA – Japan Creators´ Association, fotobanka z Tokia 1985 a 1987 Design – Magazín pro výtvarníky. Seoul – Jižní Korea

Výstava dřevořezeb Milana Pejřimovského, dlouholetého člena Spolku podkrkonošských výtvarníků, jehož řezby doplňuje tvorba hostů výstavy - Aleny Valentové a Kateřiny Hůlkové.
Současnou výstavu nejlépe charakterizují slova samotného autora – "Snažím se ve své tvorbě, aby vždy z celku – tedy špalku, fošny a klády nebylo odstraněno to, co má pro konečný výsledek zůstat. A musíte uznat příznivci výtvarna, že na této malé výstavě by byla věčná škoda, kdyby „u mých žen“ na jejich příslušných partiích bylo něco neplánovaně odříznuto, odštípnuto a tím nenávratně znehodnoceno."

Koncertní síň Bohuslava Martinů v Trutnov, od 19,00 hodin.

Spolek Trutnov - město draka si Vás dovoluje pozvat na vánoční koncert pěvecké skupiny C & K Vocal. Můžete se těšit na vánoční koledy v aranžích Jiřího Cerhy a stále skvělé pěvecké výkony Heleny Arnetové, Hany Horké, Michala Pleskota a dalších. Koncert se koná v rámci kulturního programu Galerie Draka Trutnov a vstupné bude dobrovolné. Přijďte si obohatit krásný vánoční čas!

David Vosáhlo, pro kamarády Vosič, Dejwa nebo, jak to kdo vypustí z úst (samozřejmě v dobrým ).
Jeho věk již přesáhnul číslo 30,je abnormálně hodným synem a milujícím taťkou.
Mezi jeho zájmy patří v zimě ski-alp,rád se oddává jízdě ve volném terénu a v letní sezóně část jeho srdce pumpuje pro Trutnov Trails, kde svou energii věnuje jak stavbám terénních stezek pro horská kola,tak up a down jízdám na Enduro kole.
Je okouzlen lezením po skalách, chůzí po slackline ...a teď to přijde…i FOCENÍM.
Foťák si vysnil už v dětství, ale jelikož nebyl ten, u kterého by kapesné putovalo do kasičky,
tak si svůj Nikon D300 pořídil až v Anglii před jedenácti lety a totálně tomu propadl.
Je to jeho třetí oko při toulkách přírodou, v horách a mezi lidmi.

„Jsou to mé tři oči, jsem to JÁ a mé hrátky, které jsou součástí výstavy v Galerii Draka.“ říká David.

Jaromír Komínek se narodil v roce 1965 v Trutnově. V letech 1980 - 1985 absolvoval textilní výtvarnou školu v Brně u profesorů Vohánky a Veleby. Poté nastoupil jako textilní designér v tehdy ještě státním podniku TIBA. V roce 1992 odešel pracovat do reklamy. Později se prosadil jako výtvarník na volné noze. Oblast jeho tvorby byla rozmanitá od návrhů textilních vzorů, designu obalů a tvorby plakátů až po ilustrace do časopisů. Mimo to se rovněž věnoval volné tvorbě.
V roce 1999 nastoupil jako výtvarník do firmy Texlen, kde působil šest let. Po jeho zániku se dál věnuje volné tvorbě. Zúčastnil se několika výstav, jak samostatných tak společných (Swidnice, Wroclav, Senice…).
Od roku 2013 se stal členem Spolku podkrkonošských výtvarníků…a dál tvoří a tvoří a tvoří.
Ve svých obrazech zpracovává různá témata a snaží se zachytit věci neuchopitelné a někdy nepochopitelné.

Motto: Max Ernst říkal: “Malíř, který se najde, je ztracen“.

Výběr z malířské tvorby Marie Klust se zaměřením na téma rodina, historie a příroda.

Marie Klust - narozena 1953 ve Dvoře Králové n. L., od roku 1981 žije v Dánsku.
Již od dětství ji bylo umění blízké. Zájem o kreativitu, přírodu, rodinu a mezilidské vztahy vzrůstal a stal se neodmyslitelnou součástí jejího života. Před dvaceti lety se začala zabývat malováním systematicky a vzdělávala se u dánských akademických malířů, v čemž stále pokračuje.
V posledních letech je její umění zaměřeno na přírodu, rodinu a nábožensky historickou oblast. Inspiraci čerpá ze svých cest, především do Izraele-Palestiny, Jordánska, Andalusie, Itálie, v Čechách, Dánska a také z jejího postoje k této tematice. Snaží se zdůraznit důležitost zachování křesťanských hodnost, přírody a rodiny, protože jsou vystaveny nátlaku globalizace, materialismu a nezdravých zájmů vládnoucích vrstev. Chce upozornit na krásu a nutnost zdravé přírody, kterou dnešní uspěchaná generace často nestihne ani registrovat, pokochat se její krásou, pozastavit se a prožít přítomný okamžik. Považuje rodinu za základ společnosti, kde se vštěpují a předávají základní životní hodnoty z generace na generaci. Stát založený na silných rodinách zajišťuje větší jistotu, protože takové společenství se hůře ovládají než jedinci.
Tvorba je ovlivněna jejím dvoudomovím a je naplněna kontrasty, které udržuji v rovnováze mezi jemnými pastelovými barvami a teplými a studenými odstíny.Používá různé techniky a propracovává se od nejjemnějších průhledných vrstev až k silným, nanášenými špachtlí. V jednom obraze je většinou více motivů, které se prolínají a tvoří jeden celek. Vyžívá se v malování obrazů, které se skládají z více na sobě nezávislých rovin, kde každá část má svůj význam.

„Při malování prožívám úžasný stav klidu, který mě vede malířským procesem a dává obrazům konečný umělecký výraz. Podle ohlasu na moji tvorbu mám pocit, že si tato podvědomá dimenze nachází cestu do nitra návštěvníků“.

Iva Svobodová - Pretschová se narodila v Jeseníku, kde nyní žije, pracuje a tvoří. Studovala na SŠUŘ v Brně, výtvarnou výchovu pro ZUŠ na Pedagogické fakultě v Olomouci a také se ji poštěstilo strávit nějaký čas na FaVu v ateliéru figurálního sochařství Michala Gabriela. V současnosti učí na jesenické ZUŠ výtvarný obor. Vytvořila z bronzu plastiky pro jesenické lázeňské prameny, ilustrovala pár knih, věnuje se keramice a občas maluje.Ve chvíli kdy nevěděla co malovat, ji sochařství otevřelo další možnosti. Jejím oblíbeným materiálem je hlína. Je to materiál, do kterého se ji lehce otiskávají myšlenky. Projde – li hlína ohněm je z ní keramika, další možnost je převézt její pomíjivost do trvalejších materiálů jako je sklo, bronz atd.

Pavel Ludvík -Výtvarník, fotograf, sochař a Človíček
Narodil se v roce 1979 v Trutnově, kde prožil většinu svého dosavadního života. Před zhruba dvěma lety se odstěhoval do Nového Boru, kde začal novou životní etapu.Od čtrnácti let se věnuje fotografování a k zájmu o fotografii se později začaly přidávat i další výtvarné techniky jako malba, grafika a tvorba soch, kterými chce dosáhnout co nejrozmanitějšího vyjádření svého pohledu na svět.Spoluzakládal výtvarnou skupinu Žebřík a je členem výtvarné skupiny Guma. Svou tvorbu vystavoval mimo jiné na Městském úřadu v Trutnově, v trutnovské Radnici , v městském parku, na faře v Horním Maršově. Několik výstav měl také na Broumovsku.

Instalace keramických gryfů, draků a obrázků s dračí tématikou v Galerii Draka, které v rámci společného projektu vytvořily děti ze spřátelené polské Svídnice. Srdečně Vás zveme.

Konference o pověstech česko-polského příhraničí v Galerii Draka

/ sobota 21. 9., 10:00 – 16:00 hod.